Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lhali nám, Ježíšek existuje!

4. 12. 2016 14:53:26
Objednala jsem oblečky na dceřinu panenku. Růžovo šedé. Poštou přišly celé jedovatě zelené. A ještě bundička. Ta samá barva „jedovatka". Osazenstvo eshopu bere drogy. To není jinak možné! Naštvala jsem se a napsala jim.

Pár dnů se nic nedělo. A pak mi zavolal podle hlasu starší pán, že k nám přijede a oblečky vymění. Žije prý kousek od nás v okresním městě. Bylo mi to hloupé, nabídla jsem mu, že přijedu za ním. Nechtěl o tom ale ani slyšet.

V neděli zavolal znovu. Káva na mém stole provoněla pokoj a byla jsem ještě v pyžamu. Nemůže k nám prý trefit, nemá navigaci. A v tu chvíli to nastalo. Je vlastně úplně jedno, jestli bydlíte na obrovském sídlišti nebo na vsi plné domů, domků a domečků. Prostě nás nemohl najít, i když jsem mu trasu podrobně popsala. Po nějaké době, když jsem vybíhala před dům a zmrzlá poskakovala, abych se zahřála, mi na stole zatím chladla káva a byla jsem docela naštvaná. To není možné. To je jak pokoušet se domluvit s Hotentotem z kmene Khoikhů. Pomyslela jsem si hořce a dál tomu člověku trpělivě vysvětlovala, kudy k nám má jet.

Po půl hodině a pěti telefonátech jsem už byla řádně otrávená a zmrzlá. Po kafi mi už pluly ledy a mezi nimi troubily parníky. Tak zase běžet na ulici. Safra a dnes zrovna mrzne, až praští.

Konečně přijel. Spíš se zjevil. Z mlhy se po namrzlé silnici přišouralo staré unavené auto. Chyběl mu znak. Díru po něm majitel zalepil izolepou. Pneumatiky už ani nepamatovaly, kdy je naposledy nahustil. A plechy útrpně dlouhou dobu tolerovaly, že s nimi určitě nenakládal vůbec šetrně. Měla jsem na jazyku nějakou peprnou poznámku.

Auto zastavilo a ze staženého okýnka se na mě zubil starý pán a podal mi ruku, aby se představil. „Ty původní oblečky si nechte," řekl hned na uvítanou, „dám vám za ně nové." Při pohledu na milého dědu mě jedovatý jazyk přestal svrbět. "To nemusíte, jste moc hodný. Nám by na jinou panenku stejně nebyly," odmítla jsem jeho laskavost. Vzal si je zpět s tím, že má berle, a nechce zbytečně lézt z auta. Strčil mi do ruky jedny oblečky, pak také dvoje navíc, které by mohly odpovídat barvou i velikostí.

Už jsem chtěla poděkovat, že je toho všeho moc a rozloučit se, ale on najednou vystoupil na chodník a povídá mi:"Víte, já jsem k vám jel moc rád. Miluju tenhle kraj a do těchto končin rád jezdívám dobrých osmdesát let“. Otevřel zadní dveře, chvíli prohraboval haldu oblečků pro panenky, kterých měl plné auto. Pak vytáhl ještě zavinovačku a podal mi ji se slovy, že za ni nic nechce.

Udiveně jsem na něj zírala. Zdarma? V dnešní době kdy platíte i za podání ruky? A vlídnost, aby jeden z lidí lámal? A každou chvíli vám někdo něco nehezkého provede? Pomyslela jsem si.

A pak mu najednou povídám: „Tak teď už vím, jak vypadá Ježíšek. Vždyť je to docela hezký dědeček."

Už chtěl sednout za volant. Pak se ale otočil a s dojetím řekl: "Jej, to jste ale hodná, takhle hezky mi už hodně dlouho nikdo neřekl. Přeju vám hodně zdraví a hezké Vánoce!" Potom sedl do otlučeného auta a zmizel.

A já tam zůstala stát s dárečky v rukách a zírala za ním. Až po chvíli mě napadlo, zavřít pusu a jít domu do tepla.

Vidíte, a já jsem se letos marně pokoušela připravit opatrně dceru na to, že Ježíšek není. Neuvěřila mi. Hádala se a na spoustě příkladů, dokazovala jeho existenci. A dělá dobře holka jedna malá.

Už jí kazit iluze nebudu. Ježíšek prostě je a basta fidli!

Autor: Šárka Rosová Váňová | neděle 4.12.2016 14:53 | karma článku: 29.84 | přečteno: 1398x

Další články blogera

Šárka Rosová Váňová

Stáří je jen pro odvážné. Jsem srab?

Beru do ruky velký nůž. Krájím koláč života na dvě poloviny. Jedné se říká mládí. Druhé stáří. Je čas se do té druhé zakousnout. Nikomu se moc nechce. A tak je třeba vzít do ruky cukřenku a pořádně tu druhou půlku osladit.

16.11.2017 v 18:58 | Karma článku: 37.97 | Přečteno: 3770 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Jak se stát maminkou roku – semifinále

V životě se má zkusit všechno. Když jde o zkušenost a dětské poznání světa, platí to dvojnásobně. Tak jsme se s naší Klárkou pustily do soutěže Maminka roku 2017. Samozřejmě s nadšením, protože jinak to ani neumíme.

24.10.2017 v 7:59 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 1642 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Jak se neokoukat manželovi

Celý život čtu v časopisech různé zajímavé poučky pro vdané ženy na téma: "Jak se neokoukat". Ty většinou zní: Zákaz pobíhání doma v teplácích s rancem na zadku a vytahanými koleny. Zákaz nošení natáček pro příjem VKV.

24.9.2017 v 19:12 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1460 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Máme doma delikventku

Totiž, abyste rozuměli, naší Klárce občas říkáme Karle. Zvykla si na to a dokonce to vyžaduje i od svých spolužáků. Brzy jí bude devět. Zvláštní znamení: miluje zvířátka. Je pro ně schopná podniknout cokoli.

16.9.2017 v 20:52 | Karma článku: 25.52 | Přečteno: 1096 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Šárka Rosová Váňová

Stáří je jen pro odvážné. Jsem srab?

Beru do ruky velký nůž. Krájím koláč života na dvě poloviny. Jedné se říká mládí. Druhé stáří. Je čas se do té druhé zakousnout. Nikomu se moc nechce. A tak je třeba vzít do ruky cukřenku a pořádně tu druhou půlku osladit.

16.11.2017 v 18:58 | Karma článku: 37.97 | Přečteno: 3770 | Diskuse

Martin Fafílek

Nástupiště 5 a 1/2, Praha

Co vše se dá udělat pro pohodlí cestujících v opravené hale pražského hlavního nádraží. Třeba fitko na perónu

13.11.2017 v 10:35 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 276 | Diskuse

Tomáš Kubálek

Určeno k likvidaci - třetí pokus

Za téměř pět let od legalizace konopí v ČR se na objednávku SÚKLu vypěstovalo 40 kg léčebného konopí, z toho se více jak 36 kg zlikvidovalo. Reálná odhadovaná roční spotřeba se pohybuje v jednotkách tun. Někde bude systémová chyba

11.11.2017 v 18:11 | Karma článku: 18.85 | Přečteno: 429 | Diskuse

Jana Niklová

Dušičkové zamyšlení: Nebudeme-li pečovat o hroby významných rodáků, propadnou….

Hledají se lokální patrioté, kteří by zevrubně prozkoumali všechny tři naše hřbitovy a našli náhrobky dalších významných lidí.

31.10.2017 v 13:17 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 207 | Diskuse

Tom Vácha

Alibismus liberálně demokratických stran v novém parlamentu,

žene Andreje Babiše do náruče extremistů, k Tomio Okamurovi a komunistům, kteří se spolupráci s hnutím ANO tak vehementně nebrání.

22.10.2017 v 10:42 | Karma článku: 22.16 | Přečteno: 782 | Diskuse
Počet článků 64 Celková karma 28.62 Průměrná čtenost 4912

Moderátorka, redaktorka a dabérka na volné noze. Taky máma čtyř nádherných dcer a šťastná milující a milovaná žena svého muže. Mám ráda lidi. Je úplně jedno jaké národnosti. Povinná výbava pro všechny: mozek a srdce. Od roku 1996 jsem aktivně působila  v 

TV Dakr Most, Country Rádio Praha, Rádio Kiss 98 Praha, ČRo Region, Oldies Rádio Praha a ČRo Regina Praha.

Jsem Dobrý anděl  https://www.dobryandel.cz/profil-dobreho-andela/?da=Qmi0b

Namluvila jsem m.j. audio knihu Ann Petersové Cheri - zázrak z ulice  http://www.awr.cz/archiv_poradu/cheri-zazrak-z-ulice/

Najdete mě na:

https://www.facebook.com/moderatorka.sarka/

Vyšel mi e-book Přiměřeně laskavé příběhy: https://play.google.com/store/books/details?id=lz7CDgAAQBAJ

Můj web: http://www.vaanice.com

Díky crowdfoundingovému projektu si můžete předplatit mou novou knihu:https://www.hithit.com/cs/project/4185/kniha-moje-detstvi-na-draka



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.