Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se ne/stát Maminkou roku 2017

8. 08. 2017 19:46:17
A je to zase tady. Občas mě posedne myšlenka, že stárnu. Míváte to taky? A pak zpravidla přijde moment, kdy musím nutně světu a potažmo i sobě neprodleně dokázat, že ještě pořád za něco stojím.

V tomto pominutí mysli jsem se vyfotila s naší nejmladší osmiletou dcerkou a výsledek poslala agentuře, která pořádá soutěž Maminka roku 2017. Co na tom, že nejstarší dceři táhne na třicet. Pche... směju se životu.

Však i já jsem poněkud oldies. A cítím se tak? Ani náhodou!

Nějakou dobu se nic nedělo a pak se dámy ozvaly. No nazdar! Nějak jsem nemohla uvěřit, že právě nás dvě agentura vybrala mezi třicet semifinalistek z nějakých dvanácti set maminek a dětí.

Táta nám s těžkým srdcem půjčuje své milované BMW a tankuje plnou. S námi jet odmítá, prý by mezi hejnem soutěžechtivých ženských brzy zešílel. Nedivím se mu. Stejně bych dopadla například při pobytu s tlupou neotesaných pivních mloků fandících fotbalu.

V kempu nás mile přivítá vedení agentury. Okamžitě si obě dámy zařadím, protože nemám paměť na jména. Slávka, v obličeji lemovaným neposlušnými černými kudrlinkami nápadně připomíná Cher. A druhá černovláska Jarka, s culíkem a uhrančivýma očima splňuje přesně moji zažitou představu o vzhledu Čachtické paní. Prostě... žena vamp.

Druhý den po snídani to začíná. Sportovní oblečení, kecky a všechny mamky hurá na hřiště. Trénujeme do úmoru. Znovu a znovu opakujeme předtančené kroky. Taky chůzi po pomyslném molu. Nejdřív maminky, pak nastoupí na svoji pasáž děti. A zase znovu. Žádná z nás nemá taneční průpravu. To je skvadra. Přehlídka krásy. Dobrá polovina maminek by mohla ze země kontrolovat technický stav letadel. Jedna z nich vypadá, že tráví většinu života v posilovně. O tu jedinou se nebojím. Ale já, geneticky založený temperamentní tvor, po čase ztrácím kupodivu síly a pozoruji, že nejsem sama. Dámy z agentury ale evidentně neztrácí ani špetku náboje.

Říkám si, kde sakra bere Báthory tu energii? Marně se ji snažím odhalit. Žádné datové nebo síťové kabely za sebou netahá. Tak kde má vložené záložní baterie? Má tři nádherné a talentované mladé dcery. Učiněné čarodějky z Eastwicku. Asi tuším, jak to mamá Báthory dělá, aby byla nezničitelná a pořád mladá. Mám přece taky holky a hned čtyři a je fakt, že jim občas prý piju krev. Tedy alespoň to tak říkají.

Stojíme na antuce, všech čtrnáct nešťastnic, na hlavy nám neúprosně pere slunce. Naše drobotina pobíhá všude kolem. Hudba. "Taaaak a hop, maminky, šup jedem," poskakujeme do rytmu notoricky známého šlágru. Ve chvíli pauzy na nadechnutí se mě sympatická adeptka na titul zeptá: "Hele, kolik ti prosím tě je?" S tykáním si hlavu nedělá a já jsem ráda. Bezva jsem mezi tu mládež zapadla. Nejmladší mamce je kolem dvaceti. Docela sranda. Čeká třetí ratolest a mohla by sama být mojí dcerou. Zatím co mi to probleskne hlavou, ptám se adeptky, proč to chce vědět. Zatváří se tajemně, očima zatěká do stran, jako by tajila vážnou nemoc neznámého původu, a špitne: "Je mi čtyřicet a připadám si tu stará." Málem poprskám mamce stojící přede mnou záda, jak dusím smích. "No, to máš blbý," říkám a potichu prozrazuji svůj věk.

Dívá se na mě nevěřícně a se značnou úlevou, že nemá na zádech nejvyšší číslo dresu. Pak mě potěší výrokem, že vypadám skvěle a už zase polykáme metry a taky prach hřiště.

Jarka, pro mě Báthory, neúnavně předvádí chůzi po molu. Její dcery s hrdě vztyčenými bradami brázdí antuku jak zaoceánské trajekty a kroutí svůdně zadky. Pro ty, kteří to neznají a na přehlídky nechodí. Je to pohyb modelek s vykloubenými kyčlemi, které při něm téměř nehnou rameny. Opak je pravdou. V mém případě mi přijde nedůstojné kývat zadkem jak bandaskou na mléko. Proto kývám výhradně rameny. A hned je u mě Báthory a ukazuje, jak to má správně vypadat. Musela snad přilétnout, nic nepropásne.

Slunce se pozvolna kloní k západu a naše dekolty, ramena a nosy pozvolna mění pleťovou barvu na purpurovou. Klobouk mi na hlavě při nácviku street dance vydrží asi minutu. Moje černé vlasy lačně vpíjí pražící paprsky slunce. Dcerka škemrá, že chce do rybníka. Zlá máma ve mně se ozve: "Nikam, budeš smrdět jako kapr, ještě vydrž, trénujeme."

A hodná maminka ji ale hladí po vlasech, ať to hlavně zvládne. V každém z nás je tak trochu Jekyll a Hyde. I v našem obutí nastává naprostý protiklad. Na řadu totiž přichází jehlové podpatky, ve kterých se pokoušíme o to samé, co před tím v keckách. Při jedné otočce si nehorázně vymknu kotník. Bolest bych nepřiznala ani za nic. Ještě to tak! Slabší kusy stáda odpadají první. A já jsem přece dobrý ročník, takže nic takového. Blíží se konec výcviku. Všechny jsme umrtvené jako strýc Pepin z Postřižin.
Báthory ovšem jen kvete, vypadá spokojená a s gustem předvádí chlapečka spícího ve stoje. Řehtáme se kompletně všechny. Takový poslední úlevný smích, než večer omdlíme únavou v chatkách.

Už to máme za sebou. Tak to byl tedy den! Dcera stojí naprosto zaslouženě v rybníku, čichá si k ruce a šťastně huláká: "Neboj, mami, nesmrdím jako kapr!" S děvčaty pak společně posedíme u skleničky a já nacházím po celém dni velké zalíbení ve Felicitě, nejmladší dceři majitelky agentury. Máme si toho společně tolik co říct. Pohladila mě a podpořila ve chvíli, když jsem se sesouvala, že v soutěži nemám co dělat. Stará se o choreografii a navíc krásně zpívá a je herečka.
Její sestra Nikol bude soutěž moderovat, jinak je produkční v televizi a taky herečkou. Třetí dcera Sofie nás v neděli přijede pomoci líčit. Tomu říkám úroda a žeň. Tolik talentu a krásy pochází z jediné Báthory!

Odcházím uspat dceru a hrdě hlásím, že za chvíli jsem zpět. Lhala jsem ale. Usnula jsem dříve než ta moje malá, která prý v chatce ještě svedla nelítostný boj s pavoukem. Ráno mi nadšeně líčí, kolik na něj vystříkala smrtícího spreje. Jsem ráda, že jsem se vůbec ještě probudila. Po snídani lije jak na objednávku. Ovšem rozhodně ne pro fotografa. Ani nás ten posun v rázu počasí netěší. Citelně se ochladilo a bereme za vděk každý kousek teplého oblečení, který navlékáme na společenské šaty sobě i dětem. A když se konečně vyčasí, obklopíme fotografa, který je z tlupy zdivočelých maminek jak u vytržení a fotí jako o závod.

K večeru většina maminek s dětmi odjíždí domů, my zůstáváme ještě na noc. Nechci, aby pro malou byl víkend jen o tréninku. V pondělí ráno prší, jednu z maminek vezeme na autobus a uháníme po dálnici domů za tátou. Už se nás nemusel dočkat. Na D1 do nás záměrně ve vzteku naráží nepříčetný nervák, kterému jsem v zúžení neuhnula okamžitě, jak si představoval. Dcerka pohotově zapisuje jeho značku a přidá i číslo svědka, který musel vše vidět. Snad i policie dohledá kolizi na záznamu kamery. Na autě je nezanedbatelná škoda, pirát ujel prvním možným exitem z dálnice. Sedím doma, oteklý kotník zabalený v octanu.

Říkám si, že pokud jsme přežily střet s volem, určitě přežijeme i náročný trénink a soutěž samu a nevzdáme to. Už se moc těšíme na další workshop! Z něj vzejde po výběru poroty deset finalistek. Tak nám všem držte palce, děkujeme!

Autor: Šárka Rosová Váňová | úterý 8.8.2017 19:46 | karma článku: 13.60 | přečteno: 630x

Další články blogera

Šárka Rosová Váňová

V naší zemi lidské zrůdy nechceme!

Zhlédla jsem video. Je to úplně jiný pocit než se dívat na krvák plný potoků umělé krve a rafinovaně děsivých kolagenových masek. Jsem šokovaná, otřesená, zhnusená. Viděla jsem totiž realitu.

18.7.2017 v 16:39 | Karma článku: 47.35 | Přečteno: 7980 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Jak ulovit Copperfielda

To se tak někdy semele. Můj praktický muž si mě vzal za ženu na můj svátek. Nemusí si pamatovat termín výročí a do kalendáře se většinou podívá vždycky. A tak je u nás díky tomu většinou poslední školní den řádně hektický.

5.7.2017 v 9:39 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 966 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Opožděný Den matek

Co se dovede přihodit během deseti minut? I vteřina nám dokáže změnit život, to přeci víme. Tři dospělé dcery popřály ke Dni matek, ale nepřijely. Pořád samá práce...

15.5.2017 v 21:00 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 537 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Jan Bartoň

Praha 1 chce „Zlaté vejce“

Na konci Revoluční ulice u vltavského břehu by měla vyrůst „atraktivní“ budova – galerie. Mohla by tam být i Muchova Slovanská epopej.

16.8.2017 v 14:21 | Karma článku: 20.63 | Přečteno: 461 | Diskuse

Pavel Ďuran

15 let po povodni

Česká televize v rámci Studia 6 odvysílala dnes dopoledne, t. j. 14. 8. 2017, vzpomínku na pětisetletou povodeň, která postihla Prahu v létě 2002.

14.8.2017 v 11:15 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 163 | Diskuse

Jana Plamínková

Auta bez filtru v Praze nechceme

Během letošní zimy jsme v Praze zaznamenali hned několik smogových epizod. Podle nového zákona o ovzduší se totiž nyní smogové situace vyhlašují daleko rychleji.

12.8.2017 v 23:35 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 372 | Diskuse

Ivan Rössler

Jeli jste někdy třicítkou? Jaké to je?

Vážená paní primátorko Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, dovolte mi, abych Vám osobně pogratuloval k nové metodě, jak získat od lidí nedobrovolný příspěvek do Vaší magistrátní pokladny.

9.8.2017 v 11:06 | Karma článku: 37.62 | Přečteno: 2210 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 25.47 Průměrná čtenost 5156

Moderátorka, redaktorka a dabérka na volné noze. Taky máma čtyř nádherných dcer a šťastná milující a milovaná žena svého muže. Mám ráda lidi. Je úplně jedno jaké národnosti. Povinná výbava pro všechny: mozek a srdce. Od roku 1996 jsem aktivně působila  v 

TV Dakr Most, Country Rádio Praha, Rádio Kiss 98 Praha, ČRo Region, Oldies Rádio Praha a ČRo Regina Praha.

Jsem Dobrý anděl  https://www.dobryandel.cz/profil-dobreho-andela/?da=Qmi0b

Namluvila jsem m.j. audio knihu Ann Petersové Cheri - zázrak z ulice  http://www.awr.cz/archiv_poradu/cheri-zazrak-z-ulice/

Najdete mě na:

https://www.facebook.com/moderatorka.sarka/

Vyšel mi e-book Přiměřeně laskavé příběhy: https://play.google.com/store/books/details?id=lz7CDgAAQBAJ

Můj web: http://www.vaanice.com

Má nominace na titul Žena roku 2017, děkuji: http://zenaroku2017.jenprozeny.cz/?s=%C5%A0%C3%A1rka+Rosov%C3%A1&submit=Hledat

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.