Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jste-li nemocní, nechoďte raději k doktorovi

21. 02. 2017 10:13:47
Lehnu si na louku, sežvýkám někde tu a tam nějakou bylinku. Začnu se modlit, i když to moc neumím. Udělám vše pro to, abych už nikdy nemusela na polikliniku. Ale jak to vyřešit, když marodím já i malé dítě?

Safra, už aby bylo venku zelené a nasušilo se na čaj. A skočíme taky k bábě kořenářce.

Až dosud jsem si myslela, že se mi to stalo jako jedné z mála. Že lékařů je spousta a s nadšením čekají na každého pacienta, kterého s láskou profesionálně vyšetří a odbaví. Kdepak. Tři roky marně sháním dostupného dentistu. Místně i cenově. Své služby mi nabízejí zubaři soukromí. Za čistění zubního kanálku: pět tisíc. Začneme tedy celá rodina, chroupat opravdu bylinky. Prý je dobrá i kůra borovice. Lidi z města se asi smějí... zubní ordinace na každém kroku. Na vesnici je člověk ztracen. Ale nechme pro tuto chvíli zuby raději stranou. Bolí každého a bez zubaře nebo kováře se prostě neobejdeme.

A tu máš, čerte, kropáč, nemocné dítě i matka. Vydaly jsme se tedy k lékařům s dcerou obě. Vstupujeme do čekárny v devět ráno, aby odezněl příliv pacientů na odběry. Neuvěřitelné. Lékařka si dovolila vzít minulý týden dovolenou a dokonce i sestřička. To si tedy naběhly. Po zaslouženém relaxu na ně čekala neskutečná invaze výhradně maminek a babiček s děcky. Zajímavá epizoda s maličkým klukem, se kterým cloumala čtyřicítka. Chtěly jsme ho samozřejmě pustit dopředu. Zbytečně. Zadními dveřmi proudila do ordinace fronta čekajících novopečených maminek s kašlajícími miminky. Mají pochopitelně přednost.

Znáte děti, neposedí, lumpačí, dokud to není opravdu zlé. A teď to zlé bylo. Klučík usnul mamince v náručí a úplně sálal. Nešťastná máma prosila sestřičku o nějaký lék na snížení horečky, než přijdou na řadu. Nemůže, bohužel. Mají to zakázané. A tak se další maminka slitovala a běžela do vestibulu polikliniky koupit v lékárně něco na horečku. Pamatuji z dětských let laskavou paní doktorku, která ve skříňce v ordinaci měla běžné léky pro první pomoc. A směla a chtěla je podat.

Po třech hodinách s unuděnou protivnou ratolestí v čekárně narvané dalšími marody jsme konečně na řadě. Neskutečné. Původní naštvání na neschopnost odbavit pacienty včas okamžitě vyprchalo. Sestra se pokouší spolykat bez kousání chléb ke svačině v ordinaci plné bacilů. Na můj tázavý pohled odpovídá: "A to si nemáme čas skočit ani na záchod. A nejhorší je, že si to lidi dělají sami. Přijdou si nechat prohlédnout bradavičku, vyplnit papír, který by snesl odkladu. Urgentní nemoci neberou v potaz." A pak dodává: "Víte, jsme už z toho unavené. Haldy potvrzení, papírů. Neordinujeme. Píšeme, razítkujeme..." A tak se ptám: " Můžeme se objednat na kontrolu?" Ne, bohužel to nejde. Nehodlám celou situaci hodnotit. Nemám na to sil ani náladu.

Velmi profesionální a ostřílená lékařka chápe naší situaci, prohlíží krk i mně (což nemusí), malé předepisuje antibiotika a posílá mě na ORL, kde ordinují od třinácti hodin. Tedy, posílá nás tam pochopitelně obě. Malá musí nedobrovolně s mámou. A tam sedíme v narvané čekárně další dvě hodiny. A to už je opravdu zoufalá situace. Malá polehává, kroutí se jak had. A to je většinou hodně trpělivé a hodné dítě. Mně není pochopitelně taky dobře a obě máme teplotu. Stihly jsme naštěstí sníst polévku v bufetu a koupit minerálku. Z nudy trénujeme "otorinolaringologická" a malá se směje, když jí tvrdím, že všichni v čekárně sedí proto, že to slovo chtěli vyslovit a polámali si jazyk. Už mi docházejí nápady. Přemýšlím, jestli tady nalapáme nemoci, které ještě nemáme... Malá se na chvíli probírá z polospánku a hlasitě na celou čekárnu pronese: "Mami, tady je to jako na letišti!"

Vybavené léky opouštíme v patnáct hodin úplně vyčerpané polikliniku a já si jedu ještě do jedné drogerie vyzvednout důležitý balíček. Musím vypadat hodně sklesle a jen tak prohodím, že není nic horšího než strávit půl dne na poliklinice. Obě prodavačky mě soucitně poslouchají a ochotně mi přizvukují ještě další dvě maminky, které potkalo něco obdobného. Chvíli si tak přizvukujeme, smějeme se, jak jsme si padly do oka a jsme stejná krevní skupina. Podepisuji převzetí balíčku a najednou se to stalo. Ve žlutém firemním tričku ke mně přistupuje anděl. Pohladí mě po tváři. Chvíli sleduje, jak to přijmu a najednou mi na tu tvář přilétne pusa. "Jsi hodně zničená, viď, nedivím se," ozve se. "Já jsem Lucka a moc mě těší," podává mi ruku. Nám se to už taky stalo, tady je to běžné. Až půjdeš kolem, stav se zase na kus řeči..." Nemám ani sílu, aby mi vyhrkly slzy. Jen se zkoumavě dívám, kde má schovaná křídla. Určitě pod tričkem.

Je důležité mít své anděly. Říkejme jim, jak chceme. Ale jsou při každém z nás. Potřebuje je přetížený doktor, vyčerpaný pacient, opuštěný milenec, nešťastná prodavačka... Jsou tady prostě s námi. Díky.

Autor: Šárka Rosová Váňová | úterý 21.2.2017 10:13 | karma článku: 36.89 | přečteno: 7858x

Další články blogera

Šárka Rosová Váňová

Máme doma delikventku

Totiž, abyste rozuměli, naší Klárce občas říkáme Karle. Zvykla si na to a dokonce to vyžaduje i od svých spolužáků. Brzy jí bude devět. Zvláštní znamení: miluje zvířátka. Je pro ně schopná podniknout cokoli.

16.9.2017 v 20:52 | Karma článku: 24.34 | Přečteno: 869 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Aktivní blbec

Celý svůj život si zakazuju být dobrá, hodná, pošetilá, naivní, dobrosrdečná a starostlivá. Tyto vlastnosti člověku akorát komplikují život.

25.8.2017 v 18:42 | Karma článku: 21.90 | Přečteno: 917 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Jak se ne/stát Maminkou roku 2017

A je to zase tady. Občas mě posedne myšlenka, že stárnu. Míváte to taky? A pak zpravidla přijde moment, kdy musím nutně světu a potažmo i sobě neprodleně dokázat, že ještě pořád za něco stojím.

8.8.2017 v 19:46 | Karma článku: 15.31 | Přečteno: 730 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

V naší zemi lidské zrůdy nechceme!

Zhlédla jsem video. Je to úplně jiný pocit než se dívat na krvák plný potoků umělé krve a rafinovaně děsivých kolagenových masek. Jsem šokovaná, otřesená, zhnusená. Viděla jsem totiž realitu.

18.7.2017 v 16:39 | Karma článku: 47.38 | Přečteno: 8088 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Prouza

Když u nás ženy takové...

...tu naše drahá vlast, vlast naše zachráněna!“ zapěl jsem si s Oskarem Nedbalem při poslechu rozhovoru s mladou českou studentkou, co se proboxovala až na americkou Stanfordskou univerzitu. Pak mi dobrá nálada umrzla.

24.9.2017 v 10:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 89 | Diskuse

Jakub Kouřil

Dvě velké evropské drogy Alkohol a Křesťanství

Jejich první dealer, zemřel na kříži ................................................................

24.9.2017 v 9:30 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 184 | Diskuse

Karel Ryšán

Proč?

Blackout je něco strašného. Dovedete si vůbec představit, že v jednadvacátém století zhasnou na rozsáhlém území všechna světla, zastaví se vlaky, metro, vypnou lednice a potemní nemocnice? Bez elektřiny nemůžeme existovat.

24.9.2017 v 9:23 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 129 | Diskuse

Irena Aghová

Společnost: O škodlivosti stresu

Téměř denně a několik let se stále hovoří, píše a diskutuje o škodlivosti stresu a lidé jsou nabádáni, aby se mu bránili a čelili mu. Ale co když právě to nabádání způsobuje stres?

24.9.2017 v 5:34 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 114 | Diskuse

Klára Tesařová

Přijít k tanci jako beznohý na parket 1

Ne. Nechodila jsem na gymplu do tanečních. Ne. Nebyla jsem na na maturáku, protože nenávidím šaty a vysoké štekle. Ano! Na mý starý 24letý kolena jsem se rozhodla začít frajerům šlapat na nohy.

23.9.2017 v 16:16 | Karma článku: 6.94 | Přečteno: 272 | Diskuse
Počet článků 61 Celková karma 27.20 Průměrná čtenost 5024

Moderátorka, redaktorka a dabérka na volné noze. Taky máma čtyř nádherných dcer a šťastná milující a milovaná žena svého muže. Mám ráda lidi. Je úplně jedno jaké národnosti. Povinná výbava pro všechny: mozek a srdce. Od roku 1996 jsem aktivně působila  v 

TV Dakr Most, Country Rádio Praha, Rádio Kiss 98 Praha, ČRo Region, Oldies Rádio Praha a ČRo Regina Praha.

Jsem Dobrý anděl  https://www.dobryandel.cz/profil-dobreho-andela/?da=Qmi0b

Namluvila jsem m.j. audio knihu Ann Petersové Cheri - zázrak z ulice  http://www.awr.cz/archiv_poradu/cheri-zazrak-z-ulice/

Najdete mě na:

https://www.facebook.com/moderatorka.sarka/

Vyšel mi e-book Přiměřeně laskavé příběhy: https://play.google.com/store/books/details?id=lz7CDgAAQBAJ

Můj web: http://www.vaanice.com

Má nominace na titul Žena roku 2017, děkuji: http://zenaroku2017.jenprozeny.cz/?s=%C5%A0%C3%A1rka+Rosov%C3%A1&submit=Hledat



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.