Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lhali nám, Ježíšek existuje!

4. 12. 2016 14:53:26
Objednala jsem oblečky na dceřinu panenku. Růžovo šedé. Poštou přišly celé jedovatě zelené. A ještě bundička. Ta samá barva „jedovatka". Osazenstvo eshopu bere drogy. To není jinak možné! Naštvala jsem se a napsala jim.

Pár dnů se nic nedělo. A pak mi zavolal podle hlasu starší pán, že k nám přijede a oblečky vymění. Žije prý kousek od nás v okresním městě. Bylo mi to hloupé, nabídla jsem mu, že přijedu za ním. Nechtěl o tom ale ani slyšet.

V neděli zavolal znovu. Káva na mém stole provoněla pokoj a byla jsem ještě v pyžamu. Nemůže k nám prý trefit, nemá navigaci. A v tu chvíli to nastalo. Je vlastně úplně jedno, jestli bydlíte na obrovském sídlišti nebo na vsi plné domů, domků a domečků. Prostě nás nemohl najít, i když jsem mu trasu podrobně popsala. Po nějaké době, když jsem vybíhala před dům a zmrzlá poskakovala, abych se zahřála, mi na stole zatím chladla káva a byla jsem docela naštvaná. To není možné. To je jak pokoušet se domluvit s Hotentotem z kmene Khoikhů. Pomyslela jsem si hořce a dál tomu člověku trpělivě vysvětlovala, kudy k nám má jet.

Po půl hodině a pěti telefonátech jsem už byla řádně otrávená a zmrzlá. Po kafi mi už pluly ledy a mezi nimi troubily parníky. Tak zase běžet na ulici. Safra a dnes zrovna mrzne, až praští.

Konečně přijel. Spíš se zjevil. Z mlhy se po namrzlé silnici přišouralo staré unavené auto. Chyběl mu znak. Díru po něm majitel zalepil izolepou. Pneumatiky už ani nepamatovaly, kdy je naposledy nahustil. A plechy útrpně dlouhou dobu tolerovaly, že s nimi určitě nenakládal vůbec šetrně. Měla jsem na jazyku nějakou peprnou poznámku.

Auto zastavilo a ze staženého okýnka se na mě zubil starý pán a podal mi ruku, aby se představil. „Ty původní oblečky si nechte," řekl hned na uvítanou, „dám vám za ně nové." Při pohledu na milého dědu mě jedovatý jazyk přestal svrbět. "To nemusíte, jste moc hodný. Nám by na jinou panenku stejně nebyly," odmítla jsem jeho laskavost. Vzal si je zpět s tím, že má berle, a nechce zbytečně lézt z auta. Strčil mi do ruky jedny oblečky, pak také dvoje navíc, které by mohly odpovídat barvou i velikostí.

Už jsem chtěla poděkovat, že je toho všeho moc a rozloučit se, ale on najednou vystoupil na chodník a povídá mi:"Víte, já jsem k vám jel moc rád. Miluju tenhle kraj a do těchto končin rád jezdívám dobrých osmdesát let“. Otevřel zadní dveře, chvíli prohraboval haldu oblečků pro panenky, kterých měl plné auto. Pak vytáhl ještě zavinovačku a podal mi ji se slovy, že za ni nic nechce.

Udiveně jsem na něj zírala. Zdarma? V dnešní době kdy platíte i za podání ruky? A vlídnost, aby jeden z lidí lámal? A každou chvíli vám někdo něco nehezkého provede? Pomyslela jsem si.

A pak mu najednou povídám: „Tak teď už vím, jak vypadá Ježíšek. Vždyť je to docela hezký dědeček."

Už chtěl sednout za volant. Pak se ale otočil a s dojetím řekl: "Jej, to jste ale hodná, takhle hezky mi už hodně dlouho nikdo neřekl. Přeju vám hodně zdraví a hezké Vánoce!" Potom sedl do otlučeného auta a zmizel.

A já tam zůstala stát s dárečky v rukách a zírala za ním. Až po chvíli mě napadlo, zavřít pusu a jít domu do tepla.

Vidíte, a já jsem se letos marně pokoušela připravit opatrně dceru na to, že Ježíšek není. Neuvěřila mi. Hádala se a na spoustě příkladů, dokazovala jeho existenci. A dělá dobře holka jedna malá.

Už jí kazit iluze nebudu. Ježíšek prostě je a basta fidli!

Autor: Šárka Rosová Váňová | neděle 4.12.2016 14:53 | karma článku: 29.58 | přečteno: 1393x

Další články blogera

Šárka Rosová Váňová

V naší zemi lidské zrůdy nechceme!

Zhlédla jsem video. Je to úplně jiný pocit než se dívat na krvák plný potoků umělé krve a rafinovaně děsivých kolagenových masek. Jsem šokovaná, otřesená, zhnusená. Viděla jsem totiž realitu.

18.7.2017 v 16:39 | Karma článku: 47.27 | Přečteno: 7473 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Jak ulovit Copperfielda

To se tak někdy semele. Můj praktický muž si mě vzal za ženu na můj svátek. Nemusí si pamatovat termín výročí a do kalendáře se většinou podívá vždycky. A tak je u nás díky tomu většinou poslední školní den řádně hektický.

5.7.2017 v 9:39 | Karma článku: 15.43 | Přečteno: 951 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Opožděný Den matek

Co se dovede přihodit během deseti minut? I vteřina nám dokáže změnit život, to přeci víme. Tři dospělé dcery popřály ke Dni matek, ale nepřijely. Pořád samá práce...

15.5.2017 v 21:00 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 529 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Ach, ta láska máje, ta si s námi hraje

Co všechno se může semlít v máji kolem lásky? I člověk je jen božský tvor posedlý touhou a pudem. Tak kam dnes spolu "pudem?" No přeci s láskou a za láskou do přírody. Ta je ovšem pro láskychtivého jedince plná nástrah.

9.5.2017 v 17:09 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 247 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Jana Plamínková

Město v pasti

Developeři často lamentují, že jim trvá výstavba bytů, kanceláří či jiných akcí až 10 let. Novináři píší o tom, jak je to hrozné a jak se to musí změnit. My politici na pražské radnici jsme ale terčem kritiky, že stavíme pomalu.

20.7.2017 v 22:22 | Karma článku: 11.55 | Přečteno: 426 | Diskuse

Antonín Šimek

Kamiony na Praze-východ? Poděkujte ANO

Pražští radní v úterý schválili zákaz vjezdu kamionům na území hlavního města. Tato na první pohled nezáživná informace ale bude mít strašlivé důsledky pro všechny, kteří žijí v obcích na východ od Prahy.

19.7.2017 v 11:20 | Karma článku: 26.71 | Přečteno: 1026 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

V naší zemi lidské zrůdy nechceme!

Zhlédla jsem video. Je to úplně jiný pocit než se dívat na krvák plný potoků umělé krve a rafinovaně děsivých kolagenových masek. Jsem šokovaná, otřesená, zhnusená. Viděla jsem totiž realitu.

18.7.2017 v 16:39 | Karma článku: 47.27 | Přečteno: 7472 | Diskuse

Jan Paroubek

Negativní zkušenosti s některými zaměstnanci Záchranné služby a Záchytné stanice v Praze.

ZKUŠENOST DRUHÁ - aneb kde skončily mé snahy pomoci lidem, kteří potřebovali okamžitou pomoc zdravotnických profesionálů. Totálně v ...

3.7.2017 v 15:44 | Karma článku: 20.00 | Přečteno: 2455 |

Jakub Moravec

V dešti umřeme žízní…

Již několik hodin prší a minimálně tady, kolem Radotína, to má dnes již standardní průběh. Proudy vody se proženou krajinou, vesnicemi a sklepy, aby zítra či pozítří byla krajina opět vyprahlá a suchá.

29.6.2017 v 12:26 | Karma článku: 39.63 | Přečteno: 3327 | Diskuse
Počet článků 58 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5220

Moderátorka, redaktorka a dabérka na volné noze. Taky máma čtyř nádherných dcer a šťastná milující a milovaná žena svého muže. Mám ráda lidi. Je úplně jedno jaké národnosti. Povinná výbava pro všechny: mozek a srdce. Od roku 1996 jsem aktivně působila  v 

TV Dakr Most, Country Rádio Praha, Rádio Kiss 98 Praha, ČRo Region, Oldies Rádio Praha a ČRo Regina Praha.

Jsem Dobrý anděl  https://www.dobryandel.cz/profil-dobreho-andela/?da=Qmi0b

Namluvila jsem m.j. audio knihu Ann Petersové Cheri - zázrak z ulice  http://www.awr.cz/archiv_poradu/cheri-zazrak-z-ulice/

Najdete mě na:

https://www.facebook.com/moderatorka.sarka/

Vyšel mi e-book Přiměřeně laskavé příběhy: https://play.google.com/store/books/details?id=lz7CDgAAQBAJ

Můj web: http://www.vaanice.com

Má nominace na titul Žena roku 2017, děkuji: http://zenaroku2017.jenprozeny.cz/?s=%C5%A0%C3%A1rka+Rosov%C3%A1&submit=Hledat

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.